Důchodové systémy ve světě

Důchodové reformy v posledních letech propukly i v ostatních státech. V Chile mají nejstarší důchodový systém založený na fondech, a to od roku 1981. V Nizozemsku zase musí lidé přispívat do průběžného pilíře 50 let. Na důchod si tak spoří děti od 15 let.

Důchodové reformy jsou potřeba, protože obyvatelstvo stárne. Stárnutí má vliv jak na vyspělé, tak i na rozvíjející se země. V České republice činí podíl obyvatel nad 60 let 22,3 procent. V polovině tohoto století se počet lidí nad 60 let zvýší na 38 procent. Vyplývá to z demografické studie vypracované Allianz.

Optimální řešení tohoto problému podle odborníků neexistuje. "Stát se nemůže spoléhat na zodpovědnost lidí a musí je motivovat a přispívat na důchody. Stejně tak ani lidé se nemohou plně spoléhat na stát a musí hledat cestu jak se na důchod zajistit," vysvětluje Petr Bittner z České spořitelny.

Důchodové systémy porovnala společnost Mercer. Nejlépe si vedla nizozemská varianta, za ní se umístila Austrálie a Švédsko. Hůře pak dopadly důchodové reformy například v USA a Chile. Nizozemsko má třípilířový systém a podmínkou je 50 let příspěvků do průběžného pilíře. Za každý nesplněný rok se důchod o dvě procenta snižuje.

"Lidé si v Nizozemsku nemusí platit pojištění po celé toto období. Pouze se jim celková doba spoření zohlední ve výši důchodu z průběžného systému," doplňuje Bittner. Čím déle si lidé spoří, tím vyšší mají důchod. Stoprocentní penzi má ten, kdo si na důchod spoří celých 50 let.

Podle demografické studie Allianz v České republice pracuje i po odchodu do důchodu ještě asi třetina obyvatel ve věku 60-65 let. Naopak ve Švédsku, kde je jeden z nejstabilnějších důchodových systémů, v tomto věku pracuje 63 procent lidí a v Německu téměř 40 procent.